NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.
Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.
V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid
ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco
li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.
V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.
Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).
Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011