100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČSR
10 000 Kč 2018
Česká národní banka přispěla k oslavám 100. výročí založení československého státu mimořádnou emisí zlaté mince o nominální hodnotě 10 000 Kč. Minci si mohou zájemci zakoupit od 23. října.
„Zatímco oslavy 100 let našeho samostatného státu právě vrcholí, z pohledu České národní banky mimořádně významné jubileum – 100. výročí vzniku československé koruny – připadne až na příští rok,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Symbolem oslav se stane druhá největší zlatá mince na světě v nominální hodnotě 100 milionů korun, která bude od února k vidění na unikátní výstavě na Pražském hradě.“ Česká národní banka vypsala v listopadu 2016 ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní mince, která bude vydána ke 100. výročí vzniku Československa. Soutěže se účastnilo 26 výtvarníků, kteří předložili celkem 35 sádrových návrhů. Vyhodnocení uměleckých návrhů uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 13. června 2017. Odbornými poradci byli doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., a RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. z Historického ústavu Akademie věd České republiky
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Ze světa kovových známek (19) Účelové známky s peněžními jednotkami
Největší vnější podobu s mincemi mají účelové známky s nominální hodnotou v měnových jednotkách nebo jejich dílech.
Mnozí sběratelé a obchodníci je nazývají nouzovkami, snad aby zvýšili jejich atraktivitu při případném prodeji. Na jejich vznik ale měly vliv jiné okolnosti nežli nedostatek drobného oběživa. Jen ojediněle byly známky s peněžním nominálem součástí mzdy nebo jako odměna za práci nad normu. Neměly ale většinou povahu oběživa, uvedený peněžní údaj představoval hodnotu požitku nebo výši výnosu, jenž bylo možné za známku – poukázku nebo stvrzenku – obdržet.
Vydávání známek s platební funkcí naráželo na zákon 7/1924 Sb. O ochraně čs. měny a oběhu zákonných platidel. Zajímavostí je v tomto ohledu informace zveřejněná Rudolfem Petříkem (Petřík 1937: 95; Likovský 2009: 17) a Ivou Světlou-Dubskou (Světlá - Dubská 2006: 220). Podle ní byl výrobce peněžních známek pro stavbu kasáren v Žamberku z let 1930/1931 (majitel ražebny Vladimír Podivím Praha) za jejich výrobu pokutován podle § 4 výše zmíněného zákona „pro falšování peněz“.
Peněžní nominální hodnotu nesou zpravidla na rubu firemní platební známky či náhradní platidla, známky konzumů – stvrzenky pro výplatu dividend nebo interní platidla, rabatní známky obchodníků, známky dobročinných organizací, známky městské dopravy, známky jídelen a restaurací s cenami pokrmů, zálohy, číšnické známky k vyúčtování denních tržeb, hrací známky s hodnotou výhry a další ražby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
