Česká mincovna překvapila novou medailí
Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Česká mincovna překvapila: nová medaile G. Arcimboldo míří na trh
Jablonec nad Nisou – Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Návrh upravil Lubomír Lietava
Ražba, jejíž výtvarný návrh zpracoval vynikající český medailér a akademický malíř Karel Zeman, navazuje na dřívější emisi České Mincovny se stejnou tématikou. Co mají předchozí i současné medaile kromě námětu společné?
Obě upravil rytec Lubomír Lietava, který je ve svém oboru uznávanou veličinou. Ražby jsou shodně realizovány v drahých kovech nejvyšší ryzosti: 999.9 tisícin zlata a 99.9 setin stříbra.
Mincovna vyrobí pouhých pět set kusů
Stejný je také počet obou sérií zlatých medailí Giuseppe Arcimboldo. Tak jako těch dřívějších, podle návrhu Vladimíra Oppla, bude i nových vyrobeno pouze pět set kusů. Jedná se opět o provedení ve špičkové kvalitě, která je určená hlavně náročnějším sběratelům: mincovní pole medaile je vysoce leštěné a reliéf je matován. Hranu mají obě zlaté varianty hladkou, u starší Opplovy je na ní však navíc vyraženo číslo. Tyto medaile mají také shodný průměr 37 mm a hmotnost 31.107 g, což odpovídá váze jedné troyské unce (Oz).
Stříbrný Arcimboldo získal na váze
Výrazněji se ovšem liší medaile stříbrné. Ta dřívější, která byla emitovaná letos v červnu, má průměr 37 mm a hmotnost jedné trojské unce. Novější je o průměru 50 mm a váží 42 gramů.
Kdo byl Giuseppe Arcimboldo?
Tento svérázný italský malíř se narodil v roce 1530. Už v mladém věku na sebe upozornil návrhy oken a tapiseriemi pro katedrály v Miláně a Monze. Katedrálu v Como dodnes zdobí jeho fresky. Bizarní originalita tohoto umělce se ovšem naplno projevila až později. V roce 1562 přijal pozvání k císařskému dvoru v Praze a sám Rudolf II., jako velký milovník umění, talentovaného malíře v jeho fantazii nijak nebrzdil. A také mu důvěřoval, což dosvědčuje i skutečnost, že Arcimbolda pověřil bádáním a nákupem uměleckých děl. I když se Arcimboldo v roce 1587 vrátil do Milána, s císařem zůstal v kontaktu. Z Itálie mu poslal výstřední obraz, na němž Rudolfa II. vyobrazil jako antického boha Vertumna, kompozicí různých druhů ovocných plodů.
Tento světoznámý portrét je i ústředním motivem nových medailí z ryzího zlata a stříbra. Giuseppe Arcimboldo zemřel v roce 1593.
Ceny medailí Giuseppe Arcimboldo:
Stříbrné medaile podle Karla Zemana: 1.300,- Kč
Stříbrné medaile podle Vladimíra Oppla: 1.140,- Kč
Zlaté medaile podle Karla Zemana: 30.000,- Kč
Číslované zlaté medaile podle Vladimíra Oppla: 31.450,- Kč
Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Objednávky na www.Zlate-Mince.cz se vyřizují podle pořadí, až do vyprodání stanoveného nákladu.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (9) Církevní aristokracie
Katoličtí preláti svými zakázkami rozvíjeli barokní formy ve všech sférách výtvarného umění.
Nezadali si přitom se svými středověkými předchůdci, kteří, stejně intenzivně, podporovali výtvarné umění své doby. Baroko se u nás markantně projevilo i na mincích a medailích vysokých církevních hodnostářů, jejichž jména už většinou nebyla česká.
Biskupský palác v Olomouci byl pro zdejší měšťany stále ještě novostavbou, když před ním roku 1694 zastavily tři kočáry. Z prvního, s vévodským erbem na dvířkách, vystoupil bledý chlapec, kolem kterého se ihned shlukla početná skupina štolbů, komorníků a tajemníků. „Tohle je opravdu nový pan koadjutor?“ šeptali si sloužící z biskupského paláce. Ti zasvěcení je nenechali na pochybách, bylo tomu skutečně tak. Pomocný biskup olomoucký, Karel Josef Johann Lotrinský, se právě ujímal svého dalšího úřadu. Bylo mu čtrnáct let.
Barokní biskupové a arcibiskupové reprezentovali katolickou církev, tedy nadnárodní, centrálně řízenou organizaci, s pevným místem v mocenské struktuře Evropy. Nebyl důvod, aby pocházeli ze země, kde zastávali úřad. V Českém království, ve kterém ještě doznívala rekatolizace, byl jejich cizozemský původ spíš žádoucí. Monarchie se už stabilizovala ve své absolutistické podobě a propojování světské a církevní moci vyplývalo ze situace. Docházelo k němu sice již v renesanci, ale v 17. století, v zemích s dominancí katolické církve, patřilo k dobových charakteristikám.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
