Světové investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. Přehled, který mapuje nejslavnější investiční mince, zahájíme návštěvou Jihoafrické republiky.
Snad v žádné jiné části světa nesehrálo zlato tak významnou úlohu, jako v jižní Africe. Více než třetina veškerého vytěženého žlutého kovu na celé zemi totiž pochází z relativně malé oblasti Witwatersrand Basin, která je zároveň nejhustěji osídlenou části dnešní Jihoafrické republiky. Není proto divu, že první moderní a světově nejrozšířenější zlatou investiční mincí se stal právě jihoafrický Krugerrand. Razí se od roku 1967 a jméno mince
dostala podle proslulého politika a pozdějšího prezidenta búrské provincie Transvaal Paula Krugera (1825-1904). Druhá část názvu napovídá, že se jedná o jihoafrickou měnu rand, jejíž jméno je zase odvozeno od již zmiňovaného bohatého zdroje zlata (ale i diamantů) v hornatém
území Witwatersrand. Objevení naleziště v roce 1886 bylo předzvěstí krvavých válek mezi potomky holandských přistěhovalců Búrů a britskou koloniální mocí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Jak se dělá mincovna (8) Jak se začíná budovat
Slovo budování se mé generaci vrylo do paměti velmi zvláštní formou, neboť od mládí jsme slyšeli a na mnoha transparentech četli, že budujeme socialismus nebo budujeme lepší zítřky.
Kolik námahy takové budování stojí, to znali moji rodiče a musím říci, že u toho nebyli moc šťastní. Tak takové budování jsem na začátku roku 1993 rozhodně neměl na mysli. Představa, že budujeme mincovnu v sobě zahrnovala mnoho různých rovin, které se musely vzájemně propojit tak, aby vše do sebe zapadalo jako jemná kolečka hodinového strojku, který pravidelně tiká a ukazuje čas tak přesně, že by podle něj mohly jezdit švýcarské vlaky.
Ono se vlastně nebudovalo, protože budova už dávno byla postavena, dalo by se říci z hlediska stavebního, že se jednalo o velmi náročnou přestavbu. Z pohledu řízení to bylo něco opravdu mimořádného, neboť nikdo ve firmě neměl zkušenost s tím, že by do stavební činnosti tak výrazně zasahovala Policie ČR a bankovní instituce v podobě ČNB. Navíc nás začal tlačit čas. Ve vedení Bižuterie se na začátku ledna 1993 připravil zásadní materiál, ve kterém bylo stanoveno, že do konce ledna musí technický náměstek ve spolupráci s výrobním náměstkem vystěhovat stávající provozy technického rozvoje a vše rozmístit v rámci velkého areálu Bižuterie tak, aby se od února mohlo začít se stavebními úpravami.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.