BANKOVKY ČESKOSLOVENSKA Výstava v Teplicích
Teplické muzeum ve spolupráci s místními sběrateli připravilo výstavu papírových platidel našich babiček.
Jak už jsme vás informovali v minulém čísle našeho časopisu, V lednu jsme zvali, nyní pro vás poodhalujeme zákulisí příprav této akce.
Samotné přípravy výstavy se datují až k počátku dubna 2015, kdy PhDr. Lucie Kursové z archeologického oddělení mě oslovila s nabídkou uspořádání výstavy na zdejším zámku na téma „Bankovky Československa“. Kontaktoval jsem svého kolegu a kamaráda Jana Šenfelda z pobočky ČNS Teplice, který se specializuje na Československé a Německé bankovky, zda by do tohoto projektu šel spolu se mnou. Na schůzce s Lucií jsme si řekli, co by se mělo vystavovat, připravili jsme seznam dostupných bankovek z našich sbírek, předběžně vypočetli rozsah a počet výstavních klipů. Od Lucie jsem si nechal poslat rozměr klipu, z kterého jsem vytvořil jeden zkušebnís celkovou vizualizací, včetně rozložení a hlaviček.V červnu jsem se sešel s Lucií a kurátorem numismatické sbírky teplického muzea Mgr. Viktorem Kellerem, kterého jsme seznámili s naší dosavadní prací a možnostmi jakými může muzeum do výstavy přispět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.
S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.
Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
