Česká mincovna v Jablonci bude mít nového majitele.
Na smlouvách o prodeji více než devadesáti procent akcií společnosti Jablonex Group, se stále pracuje.
Jablonec n.N. -
Česká mincovna přitom není státním podnikem jak se mnoho občanů stále domnívá, ale stejně jako jiné subjekty, které razí medaile je v soukromém vlastnictví. Patří do skupiny Jablonex Group.
Jablonex Group vznikl před čtyřmi lety fúzí několika větších firem na Jablonecku. Proto budou majitelé prodávat společnost jako celek, ne po jednotlivých provozech či divizích.
O prodeji akcií největšího českého vývozce skla a bižuterie Jablonex Group, s 1800 zaměstnanci a ročním dvoumiliardovým obratem, rozhodlo vedení loni v srpnu. Součástí prodeje skupiny tedy je i prodej České Mincovny, kde se razí všechny české mince a významná část produkce českých medailí z drahých kovů.
Nový majitel akcií měl být původně znám v polovině, poté na konci ledna. Jednání o prodeji však nadále probíhají. V této souvislosti se očekávají možné potíže skupiny slovenských investorů, která o nákup Jablonexu projevila zájem se získáním úvěrů pod vlivem současné hospodářské krize. Většina bank dnes s poskytnutím úvěrů váhá a vyhlídky sklářského průmyslu na získání bankovní podpory obecně jsou velmi nízké.
Prodej skupiny včetně České Mincovny organizuje společnost Pricewaterhouse Coopers.
Wiener Währung 200 let od zavedení vídeňské měny
František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil
vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792.
František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792. Bylo to v době francouzské revoluce a první polovinu jeho vlády provázely dlouhotrvající a vyčerpávající válečné konflikty (války s Francií proti její vojenské expanzi), které byly pro Rakousko spojeny s bolestivými územními ztrátami a se stále se zhoršující hospodářskou situací.
Tyto události byly pochopitelně provázeny neustále se zvyšující potřebou peněz na válečné potřeby. Rakouský stát svá vydání financoval vydáváním (tištěním) stále většího množství nekrytých papírových peněz. Pohromou pro rakouské finance byly především reparace po prohrané válce s Francií roku 1809. Od poloviny roku 1810 kurz bankocedulí nezadržitelně padal. Obrovské vládní výdaje spjaté s napoleonskými válkami směřovaly zemi zákonitě ke státnímu bankrotu. Měnovou reformou ze dne 20. února 1811, vyhlášenou 15. března, byla snížena hodnota bankocedulí emitovaných v roce 1800 a 1806 a dílčích měděných mincí na pětinu, což znamenalo, že za 100 zlatých v bankocedulích se platilo 20 zlatých v nové měně – nazývané vídeňská. Stát tak odepsal 80 % svých dluhů na úkor obyvatelstva. Tento drastický postup způsobil na dlouhou dobu nedůvěru obyvatelstva v papírové peníze. Státní bankrot tedy byl vyhlášen 15. března 18112 a měl pro monarchii a její obyvatelstvo velmi neblahé důsledky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
