Miroslav Schovanec Mistři české numismatiky
Sedmatřicetiletý Miroslav Schovanec patří k mladší generaci českých výtvarníků specializujících se na numizmatiku.
Profesní dráhu začínal jako rytec v České mincovně, kde později pracoval také jako designer a operátor CNC strojů sloužících pro frézování razidel. Přesto, že s medailí začínal později, má už na svém kontě řadu povedených realizací. V současnosti patří do týmu specialistů Pražské mincovny, kde se loni uvedl medailí věnovanou Zdeňku Milerovi a jeho kreslenému hrdinovi Krtečkovi.
Máte rád pohádky o Krtečkovi? Asi tušíte, kam touto otázkou mířím.
Samozřejmě, kdo by ty půvabné pohádky rád neměl? Když se objevila možnost zpracovat Krtečka pro raženou medaili, neváhal jsem ani na chvíli. Zhostit se tohoto krásného tématu je zkrátka výzva, která se neodmítá. Karolíně Milerové, vnučce Zdeňka Milera a zakladatelce Nadace Zdeňka Milera, jsem předložil několik grafických návrhů. Z těchto nákresů si vybrala jeden, který jsem pak zpracoval do sádrových modelů a poslal ke schválení.
Z toho pak vznikly dvě zlaté medaile, z nichž jedna byla za sto padesát tisíc korun vydražena ve prospěch nadace a druhou Pražská mincovna, která získala práva na ražbu s motivem Krtečka, věnovala Nadaci Zdeňka Milera přímo.
Aukce se konala loni v říjnu v Praze, a pokud vím, dražily se i stříbrné medaile.
Ano, jednalo se o první stříbrné exempláře s pořadovými čísly jedna až pět. Další stříbrné medaile už jsou určené k volnému prodeji. Emisní limit je omezen na tisíc kusů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
ČESKOSLOVENSKÉ ZKUŠEBNÍ RAŽBY Pozvánka na aukci
Začátek první republiky nebylo jen o formování vlády a volbě našeho prvního prezidenta, ale byla to doba, kdy jsme se museli rozhodnout, jakou měnou budeme nově platit.
Věřte, že finální označení koruna a haléře to neměli tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mohli jsme platit řepou, sokolem, frankem, rašínem, hřivnou…
S datem 10. dubna 1919 vchází v platnost zákon, který zavádí novou československou měnu. Název koruna byl pouze dočasný a navazoval na tradici z Rakousko-Uherské monarchie, kde se korunami a haléři platilo od roku 1892. První československá mince byl 20 a 50haléř z roku 1921, následovaný 10 haléřem a 1 korunou z let 1922, později se přidal 2 haléř, Guttfreundova slavná pětikoruna, 10 a 20 koruna a netypický 25 haléř. Jaká ale byla cesta k finální podobě prvorepublikových mincí? Bylo potřeba vyhlásit soutěž, dle jasně daných parametrů, jako tomu je dodnes. Zde přicházejí na řadu umělci, rytci (Šejnost, Španiel, Guttfreund, Čejka, Horejc a další), kteří ve své dílně dají podobu svému návrhu. Z těchto návrhů je později komisí vybráno několik nejúspěšnějších, zpravidla tři, které pak v mincovně dostávají podobu zkušebních odražků. Co to vlastně je? Jsou to mince, které se v mincovně zhotovovaly na zkoušku podle několika výtvarných návrhů, jako podklad na výběr nejvhodnějšího modelu a slitiny a k posouzení technických parametrů mince.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
