Broušení
diamantů je umění, věda i řemeslo zároveň. My dokážeme vybrousit brilianty s
vynikající brilancí, ohněm a jiskrou. Porovnejte kameny broušené v Čechách s
jinými a dáte nám za pravdu.
Pro naše země je zvláště charakteristické broušení drahokamů,
zejména českých granátů. Ty byly v Podkrkonoší i v Českém středohoří
vyhledávány již ve středověku, zejména ve 14. století za Karla IV.
Obr.1 Svatováclavskou korunu zdobí celkem 20 perel a 96
drahokamů, z nichž některé patří k největším na světě (rubelit,
safíry, spinely, rubíny, smaragdy)
Technika a dovednosti řezáčů a brusičů drahokamů se rozvíjely v
brusičských mlýnech v Praze-Bubenči, v Brandýse nad Labem či v
Českém Krumlově. V pobělohorské době zcela zaniklo broušení drahých
kamenů v Praze, které zejména v době rudolfinské dosahovalo světové
úrovně.
Sídlem broušení kamenů v Čechách se poté stává Turnov a jejich
blízké okolí.
Obr.2 Turnov - město drahých kamenů.
Svobodnou živností se broušení drahokamů v Čechách stalo císařským patentem č. 220 říšského zákona ze dne 20.
prosince 1859.
Obr.3 dobová dílna brusiče drahých kamenů.
Proslulý
majitel velkobrusírny s parním pohonem F. Kraus získal za výbrusy ze své
dílny řadu ocenění na světových výstavách ve Vídni a Paříži. Oceněn byl i na
Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. Ve svém firemním katalogu v r.1898
píše: Již sedmdesát let (zal. 1834) existuje má brusírna
drahých kamenů a diamantů a jako jediná, zcela zvláštní specialita a já mohu
tvrdit, že jsem největší továrník v Rakousko-Uhersku, jehož broušené
drahokamy nalézají odbyt ve všech zemích civilizovaného světa. Řadu
let pak nesla Krausova firma označení c.k. privilegovaná brusírna
drahokamů a diamantů. V roce
1912 ale firma F. Krause zanikla, protože se nenašel v rodině žádný
pokračovatel.
K významným osobnostem české brusičské školy patřil i
F. Šlechta, který vlastnil ložiska drahokamů na Madagaskaru.
Již v
roce 1922 vzniklo v Čechách družstvo Precious které sdružovalo brusiče
drahokamů. Z dvacetisedmi zakládajících členů se družstvo rozrostlo v
roce 1940 na sedmdesátčtyři brusičů, kteří byli proslulí v celém světě
kvalitou své práce. Broušením se zaměstnávalo více než tisíc lidí.
Poválečná léta znamenala pro brusiče kamenů značný úpadek.
Reorganizace hospodářství po roce 1948 vedla k likvidaci většiny
zavedených firem. U těch, které byly znárodněny, docházelo ke změnám
ve výrobním programu.
Optima Diamant navazuje hrdě na tuto
tradici kvalitní řemeslné práce. Je to jedna z posledních dvou dílen která
se dnes v Čechách aktivně věnuje dovozu surovin, broušení diamantů a
obchodu s nimi na světových burzách.
S prací českých brusičů se můžeme setkat nejen v
evropských muzeích (v Londýně, New Castle, Paříži, Bruselu, Berlíně, Vídni,
Budapešti, Kodani a mnoha dalších městech), ale i v ostatních světadílech
(hlavně v USA a Japonsku).
VÍTE, ŽE
Nástroje používané brusiči kamenů ve středověku jsou dodnes užívány při
ručním broušení?
Kolíček – (tmelka, kyčkrdle, tyčkrdle) používá se k
nasazení, držení kamenů určených k broušení.
Kvadrant – pomocný strojek na broušení drahokamů, slouží
brusiči pro udržení broušené plošky jedné řady výbrusu ve stejném sklonu.
Proslulým brusičem českého úvodu byl Dionýs
Miseroni.
Miseroni Dionysio, *28.6.1607 – †29.6.1661, český glyptik a
brusič drahých kamenů italského původu, syn a následovník Ottavia
Miseroniho povolaného císařem Rudolfem II. z Milána do Prahy. Vedoucí
brusičské dílny (od roku 1623) a správce císařských uměleckých sbírek.
Představitel pozdní manýristické glyptiky ovlivněné raně barokními
formami, řezané do horského křišťálu (řezané nádoby s plastickým
zdobením). Z díla: tzv. Pyramida, konvice se Sirénou, Achátová váza s
květinami. Dionysia Miseroniho portrétoval známý český barokní malíř
Karel Škréta (Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho
rodiny, asi 1653). Na obraze vlevo na skříni můžeme vidět zmíněnou
křišťálovou nádobu zv. Pyramida i jiná díla tohoto uměleckého
řemeslníka, leží např. na stole – náhrdelník, gemy, prsteny, sám
Miseroni drží v ruce onyxový pohár. Kolem něj jeho několik dětí a druhá
manželka Marie Ludmila. V pozadí pohled do brusičské dílny. Za
namalování obrazu se Miseroni Škrétovi revanšoval drobnější florentskou
mozaikou Škrétova rodinného znaku (dnes v NG v Praze).
Obr. 5 a 6 ukázka z díla D. Miseroni
|