,,Někdo by mohl považovat za velký hřích, kdybych mezi dary české
země opomenul mlčením vzácné kameny, drahokamy a perly. Tímto věnem
obdařila příroda českou zemi v takové štědrosti, že ji lze přirovnat k
bohaté matce, která shání, ba přímo hromadí pro svou dceru na vdávání
skutečné poklady, všechno to, co je milé ženskému světu." B. Balbín,
1679 - Rozmanitosti z historie Království Českého
,,V české zemi, můžeme sbírat červené, rudé, purpurové, bílé a pestře
zbarvené překrásné jaspisy, vytvořené podivuhodným uměním přírody, a to
ve značném množství, takže z nich lze vytvářet i velké sochy."
Anselmus Boetius de Boodt, komorník Rudolfa II.
Císaře Rudolfa II. je možno nazývat českým Šalomounem. Za jeho vlády byl
nadbytek i hojnost všeho. Jméno Šalomoun mu přísluší také proto, že ve
zlatě, stříbře a drahých kamenech s ním lze stěží porovnat jiného
vladaře kromě Otakara, kterého pro množství zlata nazývali zlatým
králem.
Podkrkonošská naleziště také hojně navštěvovali hledači
drahých kamenů a obchodníci z Benátek. Svědčí o tom mimo jiné jedna
z map zdobící dóžecí palác, na níž jsou přesně zobrazeny Čechy s
mnoha místopisnými jmény v dokonalé češtině. Z roku 1456 také
pochází zpráva jednoho z nich o cestě do pro něj exotické země ve
středu Evropy. Jejím hlavním cílem bylo Podkrkonoší a Jizerské hory.
Prokazatelně začal drahé kameny z proslulé lokality Kozákov využívat především
Karel IV. Svědčí o tom i výzdoba kaple svatého Kříže na Karlštejně, kde
je mezi kameny z krušnohorských nalezišť i několik kozákovských achátů.
Kronikář Václav Hájek z Libočan tvrdí, že vladař přijel místa výskytu na
Kozákově osobně prozkoumat roku 1357 a zdržel se několik dní.
VÍTE, ŽE
Z okolí České Kamenice je řada pověstí o trpaslících, kteří pracují v
nitru země, dobývající drahokamy. Tyto pověsti vznikly prý v době, kdy v
celých severních Čechách hledali Vlachové polodrahokamy. Surové šperky
vybrušovali a jejich prostřednictvím se české kameny v plné své kráse
dostaly do celého světa.
|
