Kalendárium 2012 Novinka z dílny Pražské mincovny
Unikátním program nazvaný Kalendárium 2012 uvádí na český numismatický trh společnost Pražská mincovna a.s. Čtyřiadvacet medailonů ze vzácných kovů postupně připomene mimořádné osobnosti a události české i evropské historie.
Série bude ražena v přísně limitovaném počtu. Zájemci si tyto jedinečné medailony mohou rezervovat na stránkách Pražské mincovny a.s.
Mezi osobnostmi, kterým budou věnovány jednotlivé tituly Kalendária 2012, se objeví takoví velikáni, jakými byli například učitel národů Jan Ámos Komenský, legendární tvůrce strunných nástrojů Antonio Stradivari, malíři Mikoláš Aleš a Josef Lada, či vynálezce kinematografu Auguste Lumière a další.
Série odstartuje v únoru
Celý program Kalendária zahájí medaile věnovaná stému výročí narození herečky Nataši Gollové. Jedna z největších hvězd československé kinematografie zažívala vrcholné období ve třicátých letech a v první polovině let čtyřicátých minulého století. Nezapomenutelné role ztvárnila například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.
Sto let by v únoru tohoto roku oslavil i český výtvarník, ilustrátor, scénárista a režisér animovaných filmů Jiří Trnka. Mezi jeho nejslavnější loutkové filmy patří Staré pověsti České, Sen noci svatojánské nebo Haškův Dobrý voják Švejk. Únorovou emisi pak uzavře titul připomínající sto padesát let od založení Tělocvičné jednoty pražské (později známé jako Sokol pražský, dnes Česká obec sokolská).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
120 let korunové mince Jakou korunou se u nás platilo
Na letošní rok připadá zajímavé numismatické jubileum. Uplyne totiž přesně sto dvacet let, od doby, kdy se naší měnovou jednotkou poprvé stala koruna.
S různými přívlastky (koruna česká, československá) platili touto jednotkou občané českého území od roku 1892. Vzhledem k situaci v eurozóně to vypadá, že se v nejbližší době nic moc nezmění. Jak dlouho ale bude platit koruna dál, to říct neumíme, ale můžeme se ohlédnout za její historií.
Pokud chceme historii koruny zmapovat pečlivě, musíme jít ještě dál, před rok 1892, kdy došlo k významné měnové reformě. Císař František Josef I. sáhnul k měnové reformě naposledy v roce 1857. Zlatníková měna byla zaběhlá a zdánlivě všem vyhovovala. Jenže koncem sedmdesátých let se ukázal jeden vážný problém. Protože rakouská měna byla založena na krytí oběživa stříbrem, projevil se ve státní ekonomice jeden závažný problém. A tím byl měnící se poměr ceny zlata vůči stříbru. Ze stříbrných zlatníků, které sloužívaly jako kurantní platidla plně kryjící svou nominální hodnotu cenou obsaženého stříbra, se de facto staly kreditní mince. A tak se stalo, že zlatník ražený v roce 1892 (který měl teoreticky mít hodnotu 100 krejcarů) obsahoval v přepočtu na výkupní cenu drahého kovu pouze 63, 33 krejcaru. Svou nominální hodnotu kryly pouze zlaté mince tohoto systému. Stát potřeboval, kvůli zahraničnímu obchodu i vyváženosti vlastní ekonomiky, přejít ke stálejší komoditě, která by měnu kryla. Tou bylo přirozeně zlato.
Běžného občana se měnová reforma prakticky nedotkla. Jednalo se o makroekonomickou záležitost. Ceny, výplaty a podobně zůstaly na stejné úrovni, občan si musel jen zvykat na odlišné počítání. Jeden zlatý platil nově dvě koruny a krejcar dva haléře.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
